Zákoník práce vymezuje způsoby jak ukončit pracovní poměr jinak než uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Předně lze pracovní poměr ukončit dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem, a dále jednostrannými jednáními některé ze stran pracovního poměru, tj. výpovědí, zrušením ve zkušební době či okamžitým zrušením pracovního poměru. Okamžité zrušení pracovního poměru přitom může být podáno jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele (rovněž výpověď mohou učinit obě strany). Vždy musí mít písemnou formou a může být podáno jen z důvodů vymezených v zákoně (viz § 55 – 60 zákoníku práce).
Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance
Zaměstnanec může ukončit se zaměstnavatelem pracovní poměr „na hodinu“ pouze ze dvou důvodů:
Zaměstnanci, který takto okamžitě zrušil pracovní poměr, náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Zaměstnavatel má povinnost při okamžitém zrušení pracovního poměru uvést přesný důvod, proč tak činí (tedy popsat skutek). Zákoník práce přitom zaměstnavateli umožňuje ukončit pracovní poměr okamžitě pouze z těchto důvodů:
Z dlouholetých zkušeností v oblasti pracovního práva zaměstnavatelům vždy doporučujeme důkladnou přípravu dokumentů v případě, že končí se zaměstnancem pracovní poměr jinak než dohodou, tj. výpovědí či okamžitým zrušením pracovního poměru. Pokud zaměstnavatelé podcenění tyto přípravy, může zaměstnanec listiny často napadnout a následně pak jde jen těžko zabránit soudnímu neúspěchu.
Neváhejte a ozvěte se nám telefonem nebo napište email.